-->HeJ tAk tAjTo sEm sI sTáhLa z JeDnOhO SjŮpEr bLoGu aLe nÁzEv sI nEpAmAtUju jInAk bY sEm Ho sEm nApSaLa<--
Sebevražda ...
Už jste někdy přemýšlely nad tím že byste kvůlilasce - někomu komu říkáte zázrak, si vzaly život? Nebo kvuli škole -té zatracené cvokárně, ve které nas spiš mučí než učí? Nebo jen proto,že vás už nic nebaví? Ano, koho by to někdy nenapadlo... Ale přemýšlelnekdy někdo nad tím, že i ta láska, která nam připadá věčná a školakterá nam připadá nesnesitelná jednou přejde? Že jednou najdemeprotějšek, který nám bude vyhovovat a bude nás mít rád? Člověk stojí sžiletkou v ruce a říká si: "teď už konečně, zbavím se věčných problémů,starostí, bolesti." Ale zárověň i o slastí, zábavy a navíc ztratímelidi, které tolik milujeme. A proto když člověk zařezává žiletku doruky, v hloubi duše ví, že způsobil tu největší bolest, ale zdaleka nesobě, jak těm kteří ho milují a dýchali by za něj - rodiče, přátele,lásky ...nebo možná taky ne, ale tohle je moje představa, moje úvaha amyslím, že nejsem daleko od pravdy.
Jeden kamarád nad "tím" bohužel vážně přemýšlí...
"Sebevražda je určitý řešení." Toto zastávám i já. Do 13 letjsem žil s otcem alkoholikem. Uměl se jen opít a dojít domu, vzbuditmě, zmlátit mě, vzbudit sestru, donutit nás jít do obýváku a koukat sejak on mlátí matku. Sestru ale nikdy neuhodil a to je jen dobře.Zažívali jsme to 2 krát až 3krát týdně. Pak se rodiče rozvedli mě bylo13 a sestře 10. Matka se změnila. Střidala chlapy jako ponožky. Teď siteda jednoho našla. Jsou spolu rok, ale on mi řekl, že matku v leteopustí. Prý neni chlap pro ní. Ale je tak hodnej, že jí pomůže dátbarák do pořádku (matka nedávno koupila starej rodinej dům) a pak žeodejde že jí má natolik rád, že prostě nemůže jí nechat samotnou. Měvyhodili ze školy. Matka mě vyhodila z baráku. Teď mě sice vzala spět,ale už mi řekla, kdy mám opustit byt. Matka každou chvilku přijde, žese jí ztratili peníze. Je to tak že já už si začínám myslet, jestlineni psychycky nemocná. NAposledy to bylo prej posledních 500 kč coměla až do výplaty. TAkže u nás to vypadá následovně. Neni tady nic kjídlu, prostě se nejíé matka si koupí něco v práci, a sestra se nají veškole na objedě, ale jinak doma nic neni prostě nic. Včera dokoncepřišla domu a sestře řekla, ať zhasne, že nemá peníze když jí jekrademe a že si nemůžeme dovolit svítit. Prostě na nic. K tomui sestřezakázala studovat. Její majetek je odhadnutý na 1 500 000, ale pořádjsme chudí. :-( Podle ní ano. Já jsem začal chodit k psychologovi. Nékvůli tomu, že bych to psychycky nepobral, ale kvůli tomu, že měvyhodili ze školy. Ředitel si totiž myslí, že mám poruchu chování.podledních 6 let to prostě stojí za houno. Nemám na to se zabít, alenezáleží mi na tom, jestli zemřu. Je mi to jedno. Jestli zemřu, tak seto prostě mělo stát. Je mi to jedno do té míry, že jsem se polilbenzínem a zapálil. uděšlal jsem to jenom proto, že jsme se nudili, takjsem vzal kameru, polil se zapálil a natočil to. Je mi to opravdu jednojestli chcípnu. Nikdy nikoho nebudu soudit, jestli má právo nasebevraždu. to ať si rozhodne každý sám. "Sebevražda ej to nejsilnějšíco může člověk udělat, ale zároveň i to nejslabší" Tohle mějte napaměti, a skuste se nad tim zamyslet. Jakub