close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

_-tExt Ať všichci ví jak si víjmečná-_

7. listopadu 2008 v 14:25 | AhÓjĐá :D
11:30 at všichni ví prokoho to je 11:30 at všichni ví jak jsi výjmečná
11:30 at všichni na světě ví tvoje jméno 11:30 at všichni ví jak jsi výjmečná
11:30 at všichni ví pro koho to je 11:30 at všichni ví jak jsi výjmečná
11:30 at celeej svět zná tvoje jméno 11:30 st všichni ví jak jsi výjmečná

A každej ví jak jsi výjmečná,spousta lidí mi říká at si přiznám že tě chci zpátky NE!
at si přiznám že tě pořád mám ještě ráda NE!Nepopírám to a na to čvrt jenom mi dva yeh
Myslíš že bych dokázal zapomenout NE!Ale zpátky už to nechci ted už ne jenom slzy.
Spousta lidí se mě ptá co znamená 11:30 vi to nevíte jednou jsem to řek znamená to
že už je pozdě POZDĚ!Znamená to že už je konec že už není cesta zpět Jay Over znamená
to že už nejsi moje.Už to nejde vrátit už je konec není cesta.9 prosinec tam sem to řekl
poprvé.Lidi nebudte tak slepý já vím ivene natal nekonečný příběh 11:30 navždy
11:30 at celej svět ví prokoho to je 11:30 at každej ví jak jsi výjmečná 11:30 at
celý svět zná tvoje jméno 11:30 at všichni ví jak jsi výjmečná 11:30 at všichni
ví prokoho to je 11:30 at všichni ví jak jsi výjmečná 11:30 at celý svět zná tvoje jméno
11:30 at všichni ví jak jsi výjmečná -------Jak jsi výjmečná svět yeah 11:30 šel sem
si lehnout myslíš že sem usnul myslíš že bylo všechno v pořádku jak jsem ti tvrdil myslíš
že sem byl štastný ale nemoh sem nic dělat ležel sem a čuměl do zdi vybavoval jsem si
tvůj obličej zatím co ty sis s býjetvou užívala vážně si to takhle chtěla?Opustil jsem ale
nezapoměl 9 měsíců to bylo ve mě nevěřil jsem ti už jediné slovo snažil sem ale lží
a podvodů přibívalo nakonec jsem to musel skončit v 11:30 a stouhle hodinou skončil
i náš nekonečný příběh 11:30 Natal ty víě co znamená když to řeknu
11:30 at všichni ví prokoho to je 11:30 at všichni ví jak jsi výjmečná 11:30 at
celý svět zná tvoje jméno 11:30 at všichni ví jak jsi výjmečná 11:30 at všichni ví
prokoho to je 11:30 at všichni ví jak jsi výjmečná

Tohle album je o tobě jen o tobě já nezapomenu vím to už rok a čvrt říkám nezapomenu
a pořád to myslím vážně ty víš že nejde zapomenout jsi pořád komu věřím já už nechci
žádnej vztah už nechci žádnou jinou tobě sem dal půlku svého srdce ty si byla jediná
rozumíš nechtěj po mě at ti odpustím ty víš že není co možná si byla vedle mě ale
jednala si podle svého srdce tak nelituj toho co se stalo nedělej chyby málo kdo
umí napravit bo přiznat málo kdo umí odpustit ale to už je pryč ted sem já jako tvůj anděl
stražný co lítá nad tebou a nedopustí aby se ti něco stalo cokoliv zlého už sem to já

11:30 at všichni ví prokoho to je 11:30 at všichni ví jak jsi výjmečná 11:30 at
celý svět zná tvoje jméno 11:30 at všichni ví jak jsi výjmečná 11:30 at všichni ví
prokoho to je 11:30 at všichni ví jak jsi výjmečná 11:30
 


Citátky

3. listopadu 2008 v 13:31 | -->ČuSkY LiDí-->


Těžce zraněným pomohli vstát z trosek. Manželství se zřítilo, ženě, jež vždy měla štěstí v lásce. Záchranáři ohledávají místo neštěstí.
Našly se pohozené polibky, zašpiněná slova a cit rozedraný na cáry.
Nikdo nepřežil!





"Říkáš, že miluješ vítr, ale když fouká, zavíráš okna...
Říkáš, že miluješ slunce, ale když svítí, hledáš stín...
Říkáš, že miluješ déšť, ale když prší, běžíš se schovat...
Bojím se dne, kdy řekneš "miluji tě"..."



* Víc krutostí než zloba napáchá sobeckost.
* Člověk v hněvu jede na splašeném koni.
* Hněv bez moci je planý.
* Lidé, kteří žijí v závisti a zlobě, neváhají pustit se i do toho nejlepšího.
* Hněv se nepřekonává hněvem, ale láskou.
* Zmůžeš největšího nepřítele, ovládneš-li vlastní hněv.
* Co jsi udělal v hněvu, může škodit jiným, ale i Tobě samému.
* Nikdy nemrhej hněvem.
* Když nedokážeš ovládnout hněv, ovládne on tebe.
* Hněv zbavuje člověka soudnosti.
* Zlost je nebezpečná, člověka ponižuje.
* Zloba bývá vtipná, to ale neznamená, že je inteligentní.
* Rozzlobený nikdy nebyl dobrý.
* Hněv je špatný rádce.
* Hněv pomine, nenávist v srdci zůstane.
* Kdo má žluč v ústech, tomu je všechno hořké.
* Není dobré nahněvat toho, koho musíš zítra odprošovat.
* Nezapomeňte nikdy, co vám kdo řekl v hněvu!
* Piš dopis, když se rozčílíš, do obálky ho však vlož až druhý den.



* Rozzlobený člověk otevírá ústa a zavírá oči.
* Mějte se na pozoru před zuřivostí trpělivého člověka.
* Každý se může rozhněvat, to je snadné. Ale rozhněvat se vůči správné osobě, ve správný čas, pro správný účel a do správné míry - to není v moci každého a to snadné není.
* Konec hněvu bývá počátkem lítosti.
* Dokážete se rozčílit až k nepříčetnosti? Jo. Když někdo není blbej a není s ním domluva. Když je blbec, tak se s ním člověk nebaví. S blbcem nedůstojno bojovat. V určitým věku. V mládí mu dáte přes držku, ve stáří se mu vyhýbáte.
* Hněv je náš zapřísáhlý nepřítel.
* Než za sebou práskneš dveřmi, ověř si, z které strany je klíč.
* Hněv je jako plamen, který spaluje veškeré naše sebeovládání, nutí nás k tomu, abychom mysleli, říkali a dělali věci, kterých budeme později litovat.


*Flirt na dálku je totéž jako dort v obrázkové knížce.
* Flirt je akvarel lásky.
* Flirt - jemné umění, jak učinit muže spokojena sama se sebou.
* Flirt je pro ženu rozcvička s tupým fleretem předtím, než vstoupí na bojiště s těžkým kordem.
* Koketující žena zpíva beze slov.
* Flirtující starší muži na pláži nejsou nebezpeční, neboť nevydrží dlouho se zataženým břichem.
* Žena si odřekne spíš lásku než flirt.
*Koketnost je základ ženské povahy, všechny ženy ji ovšem neuplatňují, protože některé jsou na to moc hloupé a jiné moc chytré.
*Koketný muž si pohrává se ženou, koketná žena s mužem. Je to věrolomná hra, která někdy způsobuje ta nejsmutnější neštěstí. Je to směšná lest, jejíž strůjce i oběť jsou stejně ztrestáni tím, že se připravují o ty nejvzácnější okamžiky v životě.
* Žena bude flirtovat s kýmkoliv na světě, pokud se někdo bude dívat.
* Flirt je závod, ve kterém zvítězíte, jakmile vás muž dožene.
* Děvčata se nikdy nevdávají za muže, s nimiž koketují.



*Manželství, rodina a domov má být zázemím člověka. Domov je totiž víc než nádražní peron, kam se přichází, kudy se prochází, odkud se nepřetržitě odchází. Není ani nocležna, ani příležitostná stravovna.
* Vídeňáci chodí rádi do kaváren, protože tam jsou daleko od domova, a pece ne na čerstvém vzduchu.
*Šťastný je ten, kdo může strávit život mezi sobě rovnými a klidně žít ve svém chudém domově, beze strachu, bez závisti, bez předstírání, bez ambicí.
*Sto mužů může vytvořiti tábor, ale jenom jedna žena může vytvořit domov.
* Domov je pravou školou zdvořilosti, která má v ženě nejpraktičtějšího učitele.
* Domov je pro dívku vězení a pro ženu donucovací pracovna.
* "Já vím, že je tady bordel, ale domov máš vždycky jen jeden, synáčku."
* Domov není místo, kde bydlíš, ale místo, kde ti rozumějí.
* Domov je poslední útočiště - celou noc zavřeno.
* Neopouštěj hospodu dokud čepují, neopouštěj téma, dokud je aktuální, neopouštěj ženu u domovních dveří.
*Není na světě nic hroznějšího než nenáviděný domov. Být nešťasten ve styku s jinými lidmi je přirozené, ale být nešťasten doma přirozené není.
* Vyhnanec bez domova je jako mrtvý bez hrobu.
* Domov jsou ruce, do kterých smíš plakat.
* Domov je dílo, překrásné stejně jako přetěžké. A každodenní.
* Svádění je prostě ženský zvyk. Nabízet se je prostě ženská potřeba.
* Člověk je doma tam, kde si pověsí klobouk.
* Není lepšího daru, než žije-li muž a žena jak jedno tělo a duše v rodinném kruhu.

* Ve svých dětech žijeme dál.
* Když se narodí dcera, jako by se sedm loupežníků do komory vloupalo.
* Otcovo sebeovládání je pro děti nejlepším poučením.
* Rozdíl mezi dětmi a rodiči je také v tom, že děti nerady ukazují fotografie svých rodičů.
* Dětí začínají tím, že své rodiče milují, později je odsuzují a jen zřídkakdy, pokud vůbec, jim odpouštějí.
* Nedůvěřuji svým dětem, když se smějí mým vtipům.
* Miminko je zažívací trubice s pronikavým hlasem na jednom konci a nezodpovědná na druhém.
* Není lepší investice pro kteroukoli společnost, než dávat mléko do miminek.
* Dvojčata - živoucí stereo zařízení.
* To jsou krásná dvojčátka! A jak jsou si podobná! Zvláště to jedno!
* Matka ukazuje dítěti torzo Venuše: "Takhle dopadneš, budeš-li si stále okusovat nehty!"
* Matka vždy miluje dítě víc než otec. Ví, že je její. On se to jen domnívá.
* Jeho paní ho obdařila dítkem, jež někteří považovali za apokryfické.
* Nebyl jsem zázračným dítětem - to toho umí, když je dítětem, stejně i jako když dospěje.
*Děti jsou v ideálním věku tehdy, jsou-li již příliš staré na to, aby celé noci proplakaly, a ještě příliš mladé na to, aby celé noci proflámovaly.
*Byl jsem od počátku zázračným dítětem. Všichni o mně už od dětství říkali, že to bude hotový zázrak, stane-li se ze mě něco.
* Kdyby se výprask nechal vypsat, dostal bys ode mne dlouhé psaní. Takhle ale nevím, co bych ti napsal.
* Není špatných dětí bez špatných matek.
*Teprve, když člověk umírá, pozná, co jsou to děti! Ach, drahý příteli, nežeňte se, nemějte děti! Dáte jim život, ony vám dají smrt. Vy je uvedete do světa, ony vás z něho vyštvou.
* Když děti nedělají nic, dělají neplechu.
* Děti když dospějí, jsou postiženy všemi těmi nedokonalostmi, jimž se posmívaly.
* Děti neznají ani minulost, ani budoucnost a - co nám dospělým se stává zřídka - užívají přítomnost.
* Žádný otec a matka nepovažují své děti za ošklivé.
*Tři dny děti netrestej - vylezou na střechu a sházejí tašky. Tři dny nečti a ústa zhrubnou. Tři dni nepiš a ruka zeslábne.
* Odchovat děti je nejistá věc, neboť úspěch je tu pln zápasů a starostí a neúspěch je větší nad jiné bolesti.
* Hlavní otcova povinnost vůči dítěti je účastnit se při jeho početí.
* Žádné dítě není tak roztomilé, aby matka nebyla šťastná, když konečně usne.
* Není v Americe člověka, který by někdy tajně nezatoužil nakopat dítě do zadku.
* Vrchol sebezapření je, když matka připustí, že i jiné matky mají hezké, chytré a hodné děti.
* Trestáme děti, když lžou, ale hrozně je mlátíme, když řeknou pravdu v nepravý čas.
*Na nedotknutelnost se platí neúplností. To nejlepší, co ti mohu přát, mé dítě, je trocha neštěstí.
*Člověk nemiluje děti, protože jsou to děti, ale zamiluje si je skrze náklonnost, která vzniká při jejich výchově.
*Dítě, na jehož natažené ruce se často odpoví odmítnutím, může navždy ztratit schopnost projevovat svou něžnost a vycházet vstříc.
* O kolik ostřejší než hadí zub je nevděčnost vlastního dítěte.
* Kdyby děti dorůstaly dále tak, jak se ohlašují, měli bychom samé génie.
* Bylo by možné rodit vychované děti, kdyby byli vychovaní jejich rodičové.
* Díváme se do propastí a děti do nás zezadu strkají.
* Děti - živé květiny země.
* Jací jsme, takoví budou naše děti.
*Dospělý člověk, který je spolehlivý a stabilní, mající v srdci lásku a toleranci, je nejlepší terapií, jakou může dítě mít.

*Jací jsme my, takové jsou naše děti.
*Nemůžeme děti tvořit podle své vůle. Musíme je mít a milovat a vychovávat co nejlépe a jinak je nechat na pokoji.
* Děti jsou naše radost. Vedle toho se člověk z vlastní zkušenosti přesvědčí, že genialita je dědičná.
* S dětmi, s nimiž si rodiče nedělají starosti, často mívají starosti dějiny.
* Vychovávání je největší a nejtěžší problém, který je možno člověku uložit.
* Člověk se může stát člověkem pouze vychováním.
* Výchova dětí je činnost, při níž musíme obětovat čas, abychom ho získali.
* Chtějí-li mít rodiče čestné děti, musí být sami čestní.
*Nebyl-li schopen dát smysl svému vlastnímu životu, pokouší se dát mu smysl prostřednictvím dětí, ale nutně ztroskotá jak v sobě, tak v dětech.
* Manželství bez dětí je jako den bez slunce.
* Starejte se o své děti, je jedno, že zlobí. Starejte se o své děti a milujte je! Protože nic není jisté.
* Kdo dal život dítěti, stává se jeho dlužníkem.
* Jak strašný by byl svět, kdyby se nerodily ustavičně děti, jež sebou přinášejí možnost dokonalosti a nevinnost.
* Ruka, která hýbe kolébkou, hýbe celým světem.
* Nejlepší matkou je žena, která vzbudí ve tři hodiny ráno muže, protože má dojem, že dítě pláče.
* Děti, když jsou malý, jsou svatý, i když stojí za hovno.
* O lásku nebudu prosit nikoho, ani své vlastní dítě ne.
* Kdo miluje své děti, nemůže mít to srdce, aby je i vychovával.
* Děti musejí snášet hloupostí dospělých, dokud nejsou dost veliké, aby je opakovaly.
* Děti jsou knoflíková dírka rodičovské svornosti.
* Dědičnost je to, v co věříme, když máme inteligentní děti.
* Žena ztrácí dítě tím, že ho porodí. Narození je stejně slavnostní loučení jako smrt.
*Děti povídají, co činí - staří, co činili - blázni, co by činit měli - stateční, co by rádi učinili a rozumní, co se činit sluší.
* Mateřská radost je to, co žena cítí, když všechny ženiny děti spí.
* Dítě, narozené za dne, se podobá otci, narozené v noci, matce.
* Nejdřív máme děti na rukou, potom na klíně a nakonec na krku.
* Děti potřebují spíš vzory než kritiku.
* Dítě si stěžuje, že bylo bito, ale neříká proč.
* Láska bez dětí je lepší než děti bez lásky.
* Máme-li děti vychovávat, je třeba abychom se také stali dětmi.
* Chválit a povzbuzovat dítě je stokrát účinnější než hrozit a trestat.
*Celé to naše vychovávání obvykle spočívá v tom, že děti káráme pro přestupky malé a že je trápíme pro činy lhostejné, nemající ani významu, ani následků.
* Budoucí osud dítěte je vždy dílem matky.
* Které dítě by nemělo důvod plakat nad svými rodiči?
* Dobré děti se vychovávají samy.
* Tam, kde jsou děti, je zlatý věk.
* Učitel je bezesporu finančně podceněn jako pečovatel o děti, ale jako pedagog je šíleně přeplacen.
*Svět dítěte je plný nevinnosti a čistoty, ale postupně vykročíme na cestu, dlážděnou lží a proradností, a když dozrajeme, jsme staří - nejen tělesně, ale i duševně.
* Říká se, že děti, blázni a filozofové mluví pravdu. Proto se děti bijí, blázni zavírají a filozofové nechápou.
* Děti prohlédnou rodiče lépe než rodiče je.

* Z milostných iluzí se rodí skutečné děti.
* Malé děti nenechají spát, velké nenechají žít.
* Bíti děti není ještě pojistkou proti opuštěnosti.
* Umíme jen děti počít, ale pak nevíme, co si s nimi počít.
*Rodič, který by byl schopen vidět své dítě tak, jaké skutečně je, by potřásl hlavou a řekl: "Vilík nestojí za nic, prodáme ho!"
*Nevím, proč bych měl podporovat společnost pro zabránění krutosti vůči dětem, když to dítě pod námi mě budí několikrát za noc bez jakékoliv záminky, jen ve snaze dělat potíže.
* Kdo chce pokazit životní dráhu svých dětí, ať jim odstraní z cesty všechny překážky.
*Je zapotřebí, aby otcové pochopili syny a poskyli jim prostředky, s nimiž mladí lidé budou s to realizovat sny svých otců.
* Že dítě začíná dospívat poznáme nejlépe z toho, že už nechce vědět, jak příšlo na svět, a nechce říci, kam jde.
* Je mnoho milujících rodičů, ale málo milujících dětí.
* Jenom děti, které neposlouchají, mohou se stát lepšími, než jsou jejich rodiče.
* Nic nemá na dítě lepší vliv než chvála.
* Děti rozumění svým rodičům právě tak málo jako rodiče svým dětem.
* Slib daný dítěti je posvátný.
* Dítě považuje to, po čem prudce touží, za něco, co mu patří.
* Nepřehlížejte dětské chyby, které přerůstají v chyby mužů. Nehovte nikdy dětským vrtochům.
* Je zajímavé, že ze zlobivých dětí se často stávají pořádní a vážení muži a ženy, jako z těch hodných.
* Dětství je sen, který byl kdysi skutečností.
* Dětství je duševní stav, v němž je to vše nové zajímavé, co dospělé smrtelně nudí.
*Není nic hezčího než dětský smích, hodnota, kterou nelze zmenšovat - srozumění se světem, s námi. Dorozumívání je i dětský pláč - ten pokoušet se umenšit.
* Čas je dobrý lékař, ale špatný kosmetik.
* Lidé mluví o volném čase a mají na mysli mytí vozu.
* Čas ubíhá různě, podle toho s kým.
* Čas je nejlepší soudce a trpělivost nejlepší mistr.
* Čas, který uplynul je náš, a nic není na bezpečnějším místě než to, co bylo.
* Jsou zloději, které zákon netrestá, třebaže kradou člověku to nejcennější - čas.
* Volný čas je důležitější součást našeho života.
* Neschopnost využívat volného času vede k tomu, že chceme volného času stále víc.
* Čas je nemilosrdný.
* V pravý čas - v pravou chvíli.
* Po nevlídných časech zas přijdou lepší.
* Čas je největším novátorem.
* Vzácné jsou šťastné časy, kdy si můžeš myslet, co chceš, a říkat, co si myslíš.
* Nic neběží rychleji než léta.
* Čas odhalí pravdu.
* Jsme podřízení času. Čas velí: "Vpřed!"
* Čas je půjčka, kterou nemůže vrátit ani vděčný dlužník.
* Stěžujeme si, jak máme málo času, ale jednáme tak jako bychom ho měli nekonečně mnoho.
* Co je největší ztrátou času? Počítat minuty.
* Ačkoli žijeme dnes, přec staré chválíme časy.
* Čas jsou peníze? To museli objevit někde jinde - my na to nemáme ani čas, ani peníze.
* Nešlo by naši velkou dobu rozměnit na hodiny a přidat každému trochu času?
* Čas jsou peníze. Ale zkuste si trochu času ušetřit na stará kolena.
* Čas, toť peníz jako naše koruna - nelze jej vyměnit.
* Čas má plné kapsy překvapení.
* Krádež času patří mezi nejhorší zločiny. Přesto je naprosto beztrestná.
* Čas jsou sice peníze, ale nelze si ho uložit do banky, aby nám přinášel úroky.
* K zadržení času je vždycky třeba dvou. Pokud jsou spolu, mají to, co bylo.
* Čas letí jako spřežení nad kterým práská bič. Člověk se párkrát ožení a hned je mládí pryč.
* Čas projít nenechte, je odměřen.
* Nejvíc času promarníme tím, že usilujeme, jak získat čas.
* Čas je strašně relativní pojem.
* Čas je nehybný. Jenom my se v něm pohybujeme nesprávným směrem.
* Špatná zpráva je ta, že čas letí. Dobrá zpráva je ta, že vy jste pilot.
* Všichni berou ohled na čas, jen čas na nikoho.
* Za zabíjení času by měl být stejný trest jako za každou jinou vraždu.
*Čas je život. Nedá se vrátit ani nahradit. Marnit čas znamená marnit život. Ovládat svůj čas však znamená ovládat svůj život a plně ho využívat.
* Nedostatek času neexistuje. Všichni máme dost času, abychom mohli udělat všechno, co opravdu udělat chceme.
* Čas je nejlepší učitel, bohužel nemá vždy ty nejlepší žáky.
Teprve pivo učinilo žízeň krásnou.

Sklenku píti,
zdrávu býti,
druhou píti,
vesel býti,
třetí píti,
rozum se osvítí.
Mnohé však pití
všecko zřítí!

Víno jest zrcadlo mysli.

Víno nemá závory.

Vyhni se opilému, jakož i bláznu!

Víno pij z malé sklenky, vědomosti z velké.

Nepokoušej se utopit smutek v alkoholu, umí plavat.

Život je krásný, ale nejlepší je když je člověk trochu ožralej. V tom rauši se to nějak lépe zvládá.

Opilý buď úplně lže, nebo říká úplnou pravdu.

Alkoholik je člověk, který pije víc než jeho lékař.

Nic nejíst a nepít je v tom alkohol.

Víno povzbuzuje ducha, rozněcuje srdce, zbavuje neklidu, vyvolává veselí. Chudý se pokládá za bohatého, černé chmury a starosti se rozplývají a čelo se vyjasňuje.

Navrhuji aby výroba whisky byla osvobozena od všech daní. Je to poslední radost, která mi v životě zbyla.

Tam, kde víno vchází, tajemství vychází.

Po bílém víně myslíme na hlouposti. Po červeném víně říkáme hlouposti. Po sektu děláme hlouposti.

Vzdáte-li se kouření, pití a milování, nebudete ve skutečnosti žít déle, ale jen vám to tak bude připadat


Piju protože žiju. Žiju protže můžu. Můžu protože piju.
*Bohatí přicházejí o jedno potěšení - zaplacení poslední splátky.
*Dokud má člověk úvěr, jako by byl bohatý.
*Zahrňte mne přepychem, všeho nezbytného se mohu vzdát.
*Mám velmi jednoduchý vkus. Spokojím se vždy s tím nejlepším.
*Vysvětlil jsem mu, že mám prostý vkus a že si nepřejí nic nápadného, ať to stojí cokoli.
*Ex oriente lux, ex occidente luxus.
*Nezáviď boháčům! Jeden francouzský mudrc bystře podotkl, že často nosívají veselí nosičové v pozlacených nosítkách naříkajícího pána.
*Člověk, který má milión dolarů, je na tom tak dobře, jako by byl boháč.
* Někteří lidé vynaloží celý svůj život na to, aby umřeli bohatí.
* I když mám na kontě čtyři miliardy, musím myslet na to, že peníze už dnes nemají tu hodnotu jako kdysi.
* K nebezpečné koncentraci majetku nedojde. Dokud existují tři instituce - berní úřad, manželství a potomstvo.
* Čím více lidé mají, tím více chtějí.
* Za každým velkým majetkem se skrývá zločin.... (blbost...co ty cápci co založili Microsoft...)
* Nic není tak typické pro přízemního ducha jako láska k majetku.
* Zisk, který rychle vzrostl, se rychle ztrácí.
* Za bohatstvím vždy je starost a roste touha stále více ho mít.
* Bohatství člověka nepotěší a starostem neuleví.
* Majetek z nikoho neudělal boháče.
* Největší bolestí na světě je vidět umírat své dítě.
* Bolest není od lásky nikdy daleko.
* Bolest z lásky nelze zmírnit hojivými mastmi.
* Bolest nutí lhát i lidi zcela nevinné.
* Žádná bolest se nesnáší hůř než vzpomínky na štěstí v době neštěstí.
* Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná.
* Toužíme po lásce a po rozkoši - a shledáváme se s bolestí.
* Bolest z lásky je pro ženu největší rozkoší.
* Člověk je učeň, bolest je jeho mistrem. Nic se nenaučíš bez mistra.
* Jsou bolesti, v nichž člověk pouze sám si může pomoci, a silné srdce se chce jen na svou sílu spolehnout.
* Bolest jediná odolává závisti. Není tedy z tohoto světa.
* Radosti jsou naše křídla, bolesti naše ostruhy.
* Nadměrné štěstí se řídí týmiž zákony jako nadměrná bolest.
* Bolest nutí člověka plakat, láska mluvit.
* Počátek naší bolesti často se v radostech skrývá.
* Malé bolesti přivádějí nás z rovnováhy, ale velké nás navracejí samým sobě.
*Přátelství, láska, všechno mizí, zbude nám jen bolest, trpký lék, po létech jsme si cizí a zbylo jen pár vzpomínek.
* Má-li někdo skutečný bol, bez svědků truchlí a sám.
* Bolest druhých, nám pomáhá nést naši vlastní.
* Zabývajíce se svými bolestmi, zvětšujeme je. Přemýšlejíce o svých slabostech, posilujeme je.
* Nikdo není bez chyb.
* Chybovat je v povaze člověka, ale jen hlupák na svém omylu setrvává.
* Ještě jsem se nesetkal s člověkem, který by dokázal vidět své chyby a sám před sebou se z nich obvinit.
* Nenávidím nikoli člověka, ale jeho chyby.
* Nehovořte o chybách, ty budou hovořit samy za sebe.
* Neúspěšný je ten muž, který nedokázal využít vlastních chyb.
* Největší chyba je, že si nejsme vědomi žádné chyby.
* Většina našich chyb se dá omluvit spíše než prostředky, kterými se je snažíme utajit.
* Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.
* Kdybychom byli bez chyb, nezpůsobilo by nám takovou radost odhalovat chyby druhých.
* Dějiny názorů člověka nejsou ničím jiným než dějinami jeho omylů.
*Chyba je, když věříš každému, ale chyba je i to, když nevěříš nikomu.
* Chyby velkých lidí jsou potěšením pro malé.
* K malým chybám se přiznáváme, abychom přesvědčili ostatní, že nemáme velké.
* Raději živé chyby než mrtvou dokonalost.
* Lidské chyby se vyvíjejí časem, tak jako vrásky na tváři.
* Nemá chyby - jen tu, že je bez chyb.
* Všichni máme dost sil na zveličení chyb těch druhých.
* Kdo z hrdosti nepřizná vlastní chyby, nemá hrdost.
* Kdo ti povídá o chybách druhých, bude i druhým povídat o chybách tvých.
 


Texty písniček- Jayk3M+Zamilované písničky

3. listopadu 2008 v 13:15 | Lenička HosťákOvá

Jayk3M
Alanis:
Hmm? Pro koho si to napsal?
Pro nikoho pro ni Pro dívku ze snů. Viděl jsem ji, plakala, když se lidé trápili.
Někdo se mě zeptal, jak se jmenuje. Já jsem odpověděl Alanis, a víš co si myslím? Že je to anděl…

Nevíme o nich dokud mezi námi jsou. Těžce se píše dopis na rozloučenou.
Den ode dne přežíváme jsme hluší a slepí, proplouváme koloběhem pod nohama střepy.
Berem válku za . svou pravdu svoje lži stavíme hradbu která nás brání vydržet až do svítání.
S prvním paprskem raním schováme se do tvých dlaní, ty nás stejně neuchrání.Denní světlo silnou zbraní.
Ani dlaně neuchrání, když už ve dne nemám stání, co se stalo nemám zdání, žili jenom pro zklamání.
Úžasní a nespoutáni, skuteční a nespoutaní, pní tvoje tajné přání. Nezkrotní, je nezastavíš! Podle vůle nepostavíš,
své představě neuvěříš. Dokud si je nepředstavíš tak je asi neuvidíš. Důležité jestli věříš zvládneš to když nesoutěžíš.
Přemýšlej vždyť spížky pomohou nést kříž.

Jsem tvůj anděl strážný, jsem tvoje tíseň, jsem poslední tón, když dohraje píseň. Aby ses mi líbila, nemusíš
bejt miss, pro mě pořád anděl, moje malá Alanis!

Probudim se, v pokoji šero, jsem celej zpocenej a otírám si čelo. Zdál se mi sen, na všechno se zapomnělo, moje tělo
odletělo a kam to už nevědělo. Ještě jsem spal, když za mnou přišel, ani se nezul a v tu chvíli jsem věděl, kdo jinej to moh bejt,
než můj strážný anděl. Kdo jinej to moh bejt, než-li ty. Snažím se spát dál, jenže oslní mě záře, otevřel jsem oči, kouknul do tvojí tváře.
Uviděl v ní tebe, slyšel jsem nářek, asi ještě spíš… Ležíš, nevíš netušíš! Poznal jsem tvůj hlas, i když je to nějaký čas co jsem naposled
viděl tebe, i když jsem ospalý vím že to není sen, rozeznal jsem tebe. Ty jsi moje princezna, Alanis.

Jak přilétla odletěla, kde se vzala tu se vzala, oddělila obě těla, taky srdce duše duší, srdcem píšu klišé, hlavně duše tuší, srdce buší,
jenom tiše prudce. Vzlyká, pláče, usíná. Ty si moje jediná, hladká, sladká, nevinná. Taky už si vzpomíná, kdo je moje příčina.
Taky už sis vzpomněla? Teď mi dovol snít. Nezapomeň na nás dva moje malá Alanis. Když jdu v noci spát, tak pozoruju hvězdy.
Prstama si mezi řádky spojuj ze slov navždy, a ze slov zase hvězdy, jen tam tě můžu spatřit, jen tam tě můžu vidět a čekat jestli přijdeš.
Tohle je celej můj příběh, čekání na něco o čem nevím jestli přijde. Probrečená noc a další smutný týden a další temný den.
Čekám jestli zůstaneš a splníš mi můj sen.

Tvúj sen:
Tvůj sen

Miluju tě. Miluju tě. Proč? Miluju tě. Miluju tě. Řekni mi proč. Miluju tě. Miluju tě. Miluju tě. Navždy spolu. Miluju tě.
Miluju tě. Miluju tě. Nezapomeň miluju tě. Miluju tě, spolu zvládneme všechno. Miluju tě. Miluju tě, jen ty a já. Miluju tě, věř mi
miluju tě.

Sníš si svůj sen o princi na bílém koni.
Nepochopen odcházím beze slova co bolí s otupenou myslí,
slzy mě pálí,
nezapomeň, že s tebou se všechny mé sny staly.
Sníš si svůj sen o princi na bílém koni,nepochopen odcházím beze slova co bolí s otupenou myslí,
slzy mě pálí, nezapomeň, že s tebou se všechny mé sny staly.

Zavírám oči radši oddávám se snění, vidím nás a v objetí ale ve starém znění, toužil sem tě milovat, toužil sem
být ten kdo změní, hledám tvůj teplý dotek, ale ten už tu není. Odešel s tebou, když přišlo opuštění, slzu na tvém oku nahradilo
zapomnění, pevně tlačím víčka k sobě, tisknu dlaně, svírám rty, taky chci zapomenout, víš na co myslím, jsi to ty.
Ty , ty ,ty ,ty, někdy volám tvoje jméno neshledám se s odpovědí, ticho je mi svědkem jenom kočky na mě hledí, v jejich očích vidím
spásu a ony to vědí, ztratil jsem svůj život, když si pokryla zlato mědí, mažu poslední vzpomínku na dívku co v parku sedí, hnízda
ptáků v oblacích. pustý život věští, skloním hlavu, sepnu ruce, vzpomínám si co je štěstí.

Sníš si svůj sen o princi na bílém koni, nepochopen odcházím beze slova co bolí s otupenou myslí, slzy mě pálí, nezapomeň,
že s tebou se všechny mé sny staly.
Sníš si svůj sen o princi na bílém koni, nepochopen odcházím beze slova co bolí s otupenou myslí, slzy mě pálí, nezapomeň,
že s tebou se všechny mé sny staly.

Mlčky brouzdám městem, navštěvuji naše místa, chci tě aspoň spatřit a můžeš si bejt jistá, že tě vidím všude, tvář je jako anděl čistá ,
objevuje se mi v pózách malířských děl, v každém zrcadle, kaluži, z výkladních skel, nejde zapomenout na krásy našich her. Necítím tělo,
ale vím že nemám na výběr. Hledám tvou tvář, hvězdo musíš někde zářit a já tě musím najít přes srdce žal prolít, nevzdávám se šance
dokud můžu růži zalít, nepřestanu věřit dokud můžu ještě dýchat, mlčenlivá pýcha prý předchází pád .Co se stane, má se stát, hádat ,
dávat nebo brát, hlavně srdce neokrást tíhu srdce sžírá kat, bylo to tu mnohokrát, hlavně nezačít se bát, hlavně nepřestat mít rád,
hlavně nepřestat mít rád.

Sníš si svůj sen o princi na bílém koni, nepochopen odcházím beze slova co bolí s otupenou myslí, slzy mě pálí, nezapomeň,
že s tebou se všechny mé sny staly.
Sníš si svůj sen o princi na bílém koni, nepochopen odcházím beze slova co bolí s otupenou myslí, slzy mě pálí, nezapomeň,
že s tebou se všechny mé sny staly.

Tlačím pod Orlojem a nenacházím slov, které by dokázali zachránit život, nejde změnit proč, přestávám mluvit, když sem nebyl slyšen,
ukázala na mě, ale já sem nebyl myšlen, zvedám svoji tvář, ale ta byla přehlédnuta, ona ji viděla a pro ni zůstala nezvednuta,
mluvím její řečí, přesto mi nerozumí,chci aby mě pochopila, ale ona to neumí… 11:30 pořád nemůžu spát, dal bych celý život za to,
kdybych ještě jednou mohl vrátit čas zpět "Ahoj jak se máš?...Vždyť je to fuk" Proč? řekni mi proč? Vrať se zpátky. Podřezal sem si žíly,
ležím pod balkónem v krvi, nakláním se k tobě, šeptám: všechno mě mrzí, všechno mě mrzí.

Sníš si svůj sen o princi na bílém koni, nepochopen odcházím beze slova co bolí s otupenou myslí, slzy mě pálí, nezapomeň,
že s tebou se všechny mé sny staly.
Sníš si svůj sen o princi na bílém koni, nepochopen odcházím beze slova co bolí s otupenou myslí, slzy mě pálí, nezapomeň,
že s tebou se všechny mé sny staly.

Tenhle track je pro jednu holčinu, byla mojí součástí života, ona sama ví, snad pochopíš pár věcí, až si to poslechneš.
Poslední miluju tě a sbohem.

Sníš si svůj sen o princi na bílém koni, nepochopen odcházím beze slova co bolí s otupenou myslí, slzy mě pálí, nezapomeň,
že s tebou se všechny mé sny staly.

Pohádka:
Byla dívka. Hleděla ti do tváře, ale tys na její slova nereagoval. Kapka slzy se dotkla země. Rvalo ti to srdce.
Přesto ses otočil a odešel. Pryč. Do neznáma. Nevrátil ses! Nevrátil ses! Proč?

Nebyla překrásná, ale měla srdce. Chovala se hloupě přesto nevztáhla ruce. Chtěla ho milovat, chtěla s ním být.
Za kopcem na zámku překrásně žít. V nejkrásnějších snech chtěla o tobě snít, měla upřímné oči, přesto mu lhala.
Zapřela svou lásku, hrob si vykopala. Věděl že ho miluje, proto šel za ní. Nečekala že to řekne myslela si že ho zraní.
Prožili překrásnou noc oni dva spolu, na druhý den ráno, spadli spolu dolu. LÁSKA na pohled a první dotek.
Hráli krásný divadlo se sadou nových loutek. Ale každá pohádka má zápornou postavu. Kulisu. Stín. Proč si neměl odvahu?

Zázraky se nedějí, proto radši brečím. Nedávej mi naději, na polštáři v koutě klečím.

Čarodějka s proutkem, usmívá se koutkem. Zahnala ji do kouta. Pomluvou ji připoutá. Bez jeho srdce, obavy, strachu.
Slza teče po tváři, usedá v prachu. Princezna beze jména ustýlá si na hrachu. Dotkla se spásy, nevinného květu.
Usíná jako Růženka do tmy volá větu "Vrať se ke mně…" Protože tě miluju, všeho toho lituju. Každýho slova, každýho dotyku.
Každýho polibku, každýho okamžiku, každýho pohlazení, mezi námi zjevení. Místo lásky osamění, myslíš že už cesta není.
Prochází se zahradou a ve snu čeká v probuzení. Se zlato hvězdou prochází se bálem. Mezi princi hledá tebe budeš jejím králem

Sedí ve své komnatě, pozoruje hvězdy. Všimla si knihy která ležela na zdi. Vázač nebyl zručný, aby kniha byla pevná.
Vypadla z ní stránka, ale byla jenom jedna. Když četla řádky, jako by to znala. O kom se lásko tahle kniha psala.
Na té jedné byla závěrečná slova. Snažíš se domyslet verš, dokola a znova. Neznala konec, čeká na ten vlastní, je to na tobě lásko
jestli budeme šťastní. Mezi prvními řádky stálo: Nebyla překrásná, ale měla srdce. Chovala se hloupě přesto nevztáhla ruce.
Chtěla tě milovat, chtěla tě mít.V nejkrásnějších snech chtěla o tobě snít.

Byla to pohádka. Pohádka. Protože jenom pohádky mívají dobrý konec.

Déšť:
//<![CDATA[ window._uds_vbw_donotrepair = true; //]]> //<![CDATA[ function LoadVideoBar() { var videoBar; var options = { largeResultSet : !true, horizontal : true, autoExecuteList : { cycleTime : GSvideoBar.CYCLE_TIME_MEDIUM, cycleMode : GSvideoBar.CYCLE_MODE_RANDOM, executeList : ["Jayk3m Déšť"] } } videoBar = new GSvideoBar(document.getElementById("videoBar-bar"), document.getElementById("videoBar-player"), options); } // arrange for this function to be called during body.onload // event processing GSearch.setOnLoadCallback(LoadVideoBar); //]]>
Zbavený smyslů držim na zábradlí svoje dlaně…držim v rukou osudy, to, nemyslet na ně…držim v rukou pravidla, teď už to není hra…zradila nás sotva a pak donutila utíkat…vidíš jsem to já a ty se ještě ptáš jak tě můžu zachránit když přede mnou utíkáš…budu chránit tvoje sny, vždy když usínáš, ale jak mám chránit tebe když mi umíráš…všude kolem déšť jako já a ty…zbytečně ho proklínáš svými pohledy…zbytečně ho objímáš jako stíny v mlze, na pokraji svého konce dáváš průchod další slze…hořim, jsi oheň, déšť drží pochodeň, asi už to nedokážu radši na mě zapomeň…na pokraji svého konce pouštim ze zábradlí ruce…už jsem to pochopil…ne…letim pryč, letim pryč

I'm sorry for blaming you for everything I just couldn't do. And I hurt myself by hating you

dešťové kapky uzavírají kruh…dopadají na zem, a nechcou žádný dluh…propršené ráno naplňuje nadšení otočit se k nebi, hned víš, že se nezmění…nezmění se kapky padající z nebe, promáčejí pocity a promáčejí srdce, přibližují se, ale nedotknou se tebe ani tvojí osobnosti, udělej to, oddechni si…na omluvu pozdě, prošvihl jsi čas, problémy a trápení, nebuď jeden z nás…milostný nádech dávno odplynul pryč, svět dostává čtvrtý rozměr, nikdo nemá klíč…překonej tu vůli tvého svého já, kilometry daleko, nic od tebe nečekám…ztežuješ si tam, kde pravdy je málo, kapky ti to nabízí, tak jim řekni ano

I'm sorry for blaming you for everything I just couldn't do. And I hurt myself by hating you

Nedovedu popsat pocit co hnízdí v mojí mysli jako mladý sokol letí…potřebuju nabrat kyslík…všude kolem oblaka, neprosvitne pravda jejíž paprsky nutně potřebuju…do plic si ten vzduch nabrat…potom se ozve zahřmění, blesk udeří do křídel a já pomalu pochopim svůj životní úděl…nemůžu žít svobodně, nejsem optimista, stále vidím obrazy na něž má vlastní krev tryská…cítíš taky nicotu, připadáš si prázdný aspoň nejsem jediný z kterýho si dělaj blázny…osočuju vzdálenost jíž jsem chtěl urazit, bez křídla jsem slabý, padám, ale nesmím narazit…nemůžu zahodit šanci, tohle nejde vzdát, musím se tam dostat jinak už nenajdu řád…nenajdu ji, tu na níž tolik lpím, musím ji znovu vidět, než spadnu naposledy prosím

Znáš ten pocit:
Znáš ten pocit,život s tebou jebe,nic se ti nechce,všichni se straní tebe,cokoliv uděláš ti připadá tak zbytečné,bezcenee,ještě ne.ztracene..kurva..připadáš si sám,ale neni to jen pocit,cokoliv uděláš ti votloukaj vo hlavu,nic se ti nedaří a čas pluje tak pomalu,chtěl bys vrátit chyby ale čas nejde dát dozadu,snažím se něco dokázat ale každej na to sere,nikdo neumi dávat ale plnou hrstí bere,už je ti z toho špatně jak se k tobě každý chová,chtěl by si žít jinak,ale nejde začít znova,otáčíš se čelem vzad, vidíš krásnou minulost,chtěl by si to opakovat,chtěl bys to tak napořád,postav se a běž,vždyt už na nic nečekáš,vezmi zbran,zkonči všechno vždyt ten pocit znáš(lalalalalalalalalalala)znáš ten pocit osamění který nic nezmění nikdo kolem tebe není si uzavřen v zapomění,lidi vysrali se na tebe,když ty ses vysral na ně,pocit viny to je to co tě ted drží na dně,si osamocen uzavřen,sám v sobě,už není nikdo nic,co tě drží při životě, znáš ten pocit,který tě zžírá,svírá,kde je ted tvoje víra,tvá hrdost,co tě zradila,ztratil si sám sebe, ztratil si přátele,ted si sám za sebe,a to neni veselé, už nemáš nic,a vlastně ani nikoho,si sám a uplně beze všeho,sám a sám,jen se svým životem,osamocen,ztracen,zatracen,sbohem,chtěl si být nej a jediné co tě svírá pocit slaboty (lalalalalalalalala)pocit strachu,pocit viny,neovládáš sebe, nevíš co se svými činy,voloviny,kříčíš do nebe .. ničí skrz tvou duši s tisice noci probděné,další tvoje ego tě odmrští,kurva,nemůžeš být,sám sebou ničí tě svědomí líp by ti bylo ve dvou vždycky to ukončí utrpením ze života je ti špatně už nejvic smutku nevěříš ani svý mámě s lodě zármutků, ztracených ve lžích,potopených bez noci ... najdeš skrýš kde bys našel světlo pomoci,sovobodu nahrazuješ strachem,nebaví tě žít,tvoje víry zanesený prachem nesmí snít,vyjebanej život,ti nedává šanci,a tohle neni tvou poslední štací,vyjebanej čin,odpor vššechn proti tobě..odepřenej zklamanej,vůči tobě,nenajdeš cestu jak být milovanej!(lalalalalala)

Vidím to jinakäněco o něčem):
No? Halo? Kdo je tam?
Já jsme úplně v piči. Musíš mi pomoct bráško.
Eee, sakra, co se stalo?
Ne, prostě nechápu jak jsem moh být taková piča, prostě jsem na dně kurva...
Jeb na to, bráško. Já ti zapnu beat a bude to v poho...
Vzpomínky na čas, kdy jsem tě poprvé potkal. Vzpomínky na čas, kdy jsem tě poprvé miloval. Polapen láskou a štěstím byl bez sebe. Chtěl jen jediný a to tebe. Nevěřil jsem těm pomluvám, který na tebe směřovali, bylo mi jedno co se děje, strácel jsem i kamarády. Teď se za sebe stydim. Omlouvám se všem. Udělal jsem chybu, já vím. Odcházím, sbohem. Jednoho dne jsi mi řekla divnou věc, na kterou dodnes vůbec neznám odpověď. Proč si mě zranila? Proč mi ublížila? Do očí si mi tu pravdu nikdy neřekla. Přichází podzim slunce hoří slabší barvou. Vzpomínám, že si mi odešla s klidnou hlavou. Miloval jsem tě, byla si má jediná. Slza mi tekla, když si mě opustila!
Všem stínům. Proplouvám městem. Hledám holubici zápasící s deštěm. Toužim osvobodit, ty křídla nejistoty, dát jim naději, říct čím si pro mě ty. Nic není tak snadný, strašně frázovitý klišé. Jasně budem šťastný, ale asi někdy příště. Už netoužím být kým, čím, pro tebe priorita, kolik smutku, ještě pohled ztrápeného kluka. Vím, že máš na více, tak proč se zahazovat, moje beatrice, nesnaž se zamilovat. I když toužim, nemůžu to dopustit, i když nenávidim nedokážu opustit. Opustit, kurva co to je? Prý tak snadné, zapomenout na minulost, ve dvou všechno zvládnem. Vim, že mě za to nenávidíš, nedovedu lhát, taková je pravda KURVA PROMIŇ, MÁM TĚ RÁD!
Tak co ty MC? Už je to v klidu, nebo chceš ještě něco říct?
OK mám...
Tak tam nakopneme
refrén...

Prečo pláčeš:
Povedz mi prečo plačeš, povedz mi čo ťa trápi, povedz mi to skôr než jeden z nás druhého stratí, musíme sa rozlúčiť ty chceš odbočiť ja ísť rovno. Nikdy na teba nezabudnem! Zbohom!
Prečo to je také ťažké, keď sa cesty rozdelia, zostane len kopa sĺz, nejaká pekná spomienka. Prečo sa rozchádzajú tí ktorí sa mali tak radi, prečo sa rozdelia dvaja ktorým to najviac ladí. Navzájom si lámať srdcia, načo je to dobré, rozdeliť dve postavy
ktoré majú toľko zhodné. Načo spôsobovať bolesť keď je úplne zbytočná, načo je dobrý koniec keď sa láske nič nevyrovná. Načo niekto začal ľúbiť ak je to len veľký podvod, povedz mi prečo opak vzťahu môže byť len rozchod. Neplač už konečne, usuším ti mokrú tvár, skús zabudnúť na to zle, mysli na to čo dobré dal. Mysli na veselé chvíle,
neľutuj na to čo si spravil, mohlo to byť naposledy, čo si niečo také zažil. Netráp sa už preto, prídu ešte krajšie chvíle. Viem že táto bola vyvolená, prídu ďalšie iné. Skús sa trošku vzchopiť viem že to ide ťažko pozbieraj sa prosím, vymažeš to novou láskou.
Hovorí sa to ľahko ale ťažšie sa to koná, poutieraj si slzy všetko začína odznova.
Povedz mi prečo plačeš, povedz mi čo ťa trápi, povedz mi to skôr než jeden z nás druhého stratí, musíme sa rozlúčiť ty chceš odbočiť ja ísť rovno. Nikdy na teba nezabudnem! Zbohom!
Mali sme rovnaké plány, mali sme rovnaké sny, vytvárali sme ich dlho ale rychlo nestratili, stále kopeš jamu, zakopávaš všetky spomienky, nemyslel som že ti budem iba jednu do zbierky. Už nechcem všetky tie už chcem len teba, dala si mi toľko vecí čo mi iná nedá. Pýtam sa prečo plačeš že vraj sa veci zmenili, a čo čakáš keď sme toľko času spolu strávili. Zažili sme spolu slnko, no aj víkend na horách, zažili sme spolu vrchy no aj slzy v údoliach. Poznám ťa už na toľko že viem načo myslíš. K životu ťa potrebujem
ešte viac ako kyslík. Aj keď sme občas zlý psi, pozeráme na iné. Pre nás ste stále iba naše jemné bohyne. No tak neodbočuj z cesty, nechaj tomu voľný priebeh lebo iba s tebou sa oplatí žiť svoj príbeh. Chcem ťa mať stále pri sebe no tak moja už neplač nejak všetko napravím skúsim povedať prepáč alebo iným slovom ťa nejak skúsim potešiť, spojme cesty a skúsme si to nejak
vyriešiť.

Sen:
Bylo, nebylo, nedaleko za svahem, stál jsem za prahem za čárou za vztahem, šmytec hotovo, na co v hlavě olovo. Život jede dál, začíná se na novo, už mi to nevadí. Zvykám si že jsem sám, Šumperk je zabitej žádnou ani nehledám, nechám to být vždyť to není drama, přijde čas a třeba se najdeš sama. A najednou si tu, je to jako blesk z čistýho nebe, k čemu mám oči, nemůžu je zpustit z tebe. Jsem jak zpomalenej, když věty ze sebe soukám. Všichni v okolí už tuší kam koukám.
Západ slunce, první lekce angličtiny, druhá. Snažím se ovládat i když to jde z tuha. Co dělat s láskou, když se tlačí na povrch ven, nevíš o tom ale začínáš mi plnit můj sen.
Můžeš se mě ptát co mám na tobě rád, odpovím ti pokaždé jinak a tisíckrát. Mám chuť říct všem, celýmu městu, jak jsem neskutečně šťasnej že si mi zkřížila cestu. Když je všude kolem tma, ty jsi pochodeň, kousek sucha, kam nedosáhne povodeň, kostka cukru, co lidský život osladí, s tebou mě baví svět a nic mi nevadí. Jsou chvíle, co bych opakoval znova zas, jsme sami u mě, nebo u tebe doma, čas stojí a vážně není nic co mě tíží, jsme jenom my a naše rty se k sobě blíží. A možná ten, kdo ti hvězdy schoval do očí, vezme všechno kolem a prudce zatočí. Znáš mě, místy nevím kde jsem, ty si pro mě něco jako vyplněnej sen.
Je spousta holek, jedna je chladná jak led, druhá bez důvodu ječí a má slova jak jed, třetí chorobně žárlí snad na celej svět, čtvrtá neví co chce, ale chce to hned. Ty jsi jiná, máš pro mě pochopení, díky bohu žádná blbá barbí na vyfocení. Ne holka na jednu noc, prostě zlato, jsi holka na život, co stojí za to. Ne jedna ze sta, ale jediná na celým světě, co pro mě znamenáš se nedá popsat v jedné větě. Budu se za tebe rvát, ať je den nebo noc, stačí zavolat a přijdu ti na pomoc. Devatero hor, řek, lesů, pouští, ať si jakkoli daleko síly mě neopouští. Miluju tě a klidně to řeknu všem, díky tobě jenom nesním, ale žiju svůj sen.

SmuteK:
//<![CDATA[ sklikBanner({ codeId: 52, formatId: 44, url: new String(window.location.href), cborder: 'ffffff', cbackground: '000000', ctitle: 'ffffff', ctext: 'ffffff', curl: 'ffffff', simg: 1 }); //]]> //<![CDATA[ sklikBanner({ codeId: 51, formatId: 43, url: new String(window.location.href), cborder: 'ffffff', cbackground: '000000', ctitle: 'ffffff', ctext: 'ffffff', curl: 'ffffff', simg: 1 }); //]]>
Láska a bolest no to k sobě vážně sedí zlato ber co máš, vždyť jsme oba co to vědí. Zlomit srdce to fakt bolí ať si říká kdo chce co chce, moje srdce mi teď velí ať to řeším lehce. Kapka slzy vždycky kápne, moje mysl sice sílí, ale srdce pořád slábne, jednou mi z toho snad hrábne.
Jsem tak přecitlivělej, ale co z toho furt bláznim. Vždyť jsem ještě mladej stejně kvůli citům vraždím. Já jsem taky lidská bytost když mě bodneš tak krvácím, zasloužím si lítost a tak silnej úder vracím. Stejně kousek sebe ztrácím ale už jsem trpěl dost. Je na čase změnit časy a tak zničím všechnu zlost. Bolí Tě hruď nemůžeš jíst ani spát, ale musíš si to dát nemůžeš na tomhle zkolabovat. Musíš dál občas bojovat, musíš v smutku pořád žít, nebaví tě krizi čelit proto vlastním jednu vizi.
Vidím věci který nemám... proto trpím, proto brečím, proto okolní svět vnímám, proto dělám to co nemám. Tvoje city pocity, mysl ovládám. Tvý srdce zamilovat si je lehký ale nenávidět taky přece. Celej život nacházím jen bolest, zažívám krizi, cítím smutek proto zahajuju jeden velkej protest.
Moje činy řídí srdce vpouštím do vás svý emoce. Jsem emocionální výplod, a svůj život žiju vlastně z náhod. Jsem tak mladej, přesto řeším co bych neměl. Je čas abys věděl, abys věděl že jsem vážně jinej. Já jsem bílej, já jsem malej a přesto jsem i tak známej. Lidi co mě vážně znaj, o mně že jsem jinej říkaj. Že prej umím milovat, že prej umím radost dávat, ale co z toho mám, nemůžu se radovat. Já se snažím jak jen můžu ale pořád cítím bolest. A tak jsem co jsem a mám pořád jenom zvon nést. Ne tak to ne lásko pojď sem ke mně, já s tebou chci prožít chvíle nádherný a krásný doufám... Chodím v děšti a nevnímám na lidi kolem se dívám. Smutnou hudbu si poslouchám kdy svou masku taky sundám. Kdy přestanou přetvářky, sám sebe se teďka ptám. Lidem kolem sebe říkám, radím a kdy toho nechám? Radím lidem aby nedělali to co dělám. Zaslepenej láskou, touhou pořád za ní ještě běhám.
Vidím věci který nemám... proto trpím, proto brečím, proto okolní svět vnímám, proto dělám to co nemám. Tvoje city pocity, mysl ovládám. Tvý srdce zamilovat si je lehký ale nenávidět taky přece.
Lásko prosím zůstaň se mnou, já se zlepším, já se změním, teď už ale nedolejzám, svoje city jsem ovládnul. A tak už nikam nespěchám, já jsem přetrpěl a zůstal, budu tady dál, budu tady dál. Já jsem zůstal, já jsem tu a všechen smutek jsme tu. Použiju jednu větu, budeš čumět neuvěříš. Že mne jenom pro jedno, všichni by to prostě chtěli a tak nevím o čem z davu a proto chci taky.
Tahle písnička je pro lidi co trpěj, co se trápí. Co je srdce velmi bolej ale i pro ostatní. Abyste lidi věděli že zamilování bolí a že nejste jenom samy, my jsme smutní a jsme mezi vámi.
//<![CDATA[ sklikBanner({ codeId: 51, formatId: 43, url: new String(window.location.href), cborder: 'ffffff', cbackground: '000000', ctitle: 'ffffff', ctext: 'ffffff', curl: 'ffffff', simg: 1 }); //]]>



_-MátE OdE Mě-_

6. září 2008 v 9:45 | -->ČuSkY LiDí-->
TadÝ máte takovej můj malej proslůvek...
...Jmenuju se Lenka Hosťáková a 14.Dubna mi bylo 12let.I když na to nevypadám je to tak.No rozhodně mě tadyten svět oupe srazil na kolena...Chci tím říct...jak se týraj ty ubohý zvířátka. Já někoho takovího znát už by sem se asi neudržela...bejt na jeho místě->
zamyslela by sem se nad sebou!!!Co kdyby to někdo udělal vám??!! Jak by ste se cejtili?!Asi nijak že jo?!Je vám to ukradený-jak vám to může bejt jedno vždyˇpřipravujete o život živý stvoření!!->ONI sí asi jenom řeknou-jsou to jenom zvířata tak co? Ale i zvířata jsou živí!!!Já prostě bych to neudělala...A co s tim dělaj soudy? Daj jim podmínku a to je všechno! za vraždu člověka se de sedět ne? tak proč ne za zvířata?Já prostě nachápu tajiten svět...Nebo ty co se o život připravujou samy->tedy EMO!Já jsem byla jedním z nich...Ale proč si berete život když všechno hezkýho je teprv před váma vždyť jste ještě tak mladí...ANO jeden člověk vám zlomí srdíčko a vy se hned dete řezat skákat s pater domů prostě se připravovat o život...Ale proč? Zeptali ste se někdy? Já se zeptala dnes...Teď je řada na vás...Ale nebojte to se dá přežít..Najde se někdo jinej kdo bude pro váš život ten nej!Sama sem to zažila...A tak vím jaký to je!Po rozvodu sem bulela 5 měsíců do polštáře...Už je to za mnou a teď sem šíleně zamilovaná,dřív sem si myslela že se už nikdy nezamilujum,že se mi zbořil celej svět-není to pravda-jsou to jen první dojmy...Pak se tedy skuste na svět postavit novíma nohama s zkuste se na něj podívat i jinýma očkama...Bude to Lepší nebojte napraví se to. A tak vás prosím neřežte se, neskákejte s pater domů, netopte se...Ten kdo vás měl opravdu rád pak bude hrozně trpět vy si myslíte že že tím to vyřešíte ale právě že naopak...Bude to jen horší...Tak vás tedy prosím a předem děkuju...
Vaše Lenča

eMo wEbKy

12. srpna 2008 v 19:58 | -->ČuSkY LiDí-->
http://nut-house.blog.cz/0712/stikky-velka-hlava-scremo-xdd
http://www.youtube.com/watch?v=GuVazb2v2uc&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=ziLs0Mraa64&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=Kb6VHdmWOYw
http://www.youtube.com/watch?v=D98y18tWf5A&feature=related

_-CiTáTkY O lÁsCe-_

12. srpna 2008 v 18:51 | -->ČuSkY LiDí-->
» Láska je prsten a prsten nemá konce.

» Láska je jako sněhová vločka. Když si myslíš, že ji pevně držíš, roztaje...

» Zamilovaní zavírají při líbání oči, protože chtějí vidět srdcem.

» Láska je jako slza. Rodí se v oku a padá k srdci.

» Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.

» Láska nespočívá v tom, že se lidé na sebe dívají, ale že hledí společně jedním směrem.

» Lásku nepoznáme v okamžiku, kdy nalezneme dokonalého člověka, ale v okamžiku, kdy ho jako takového začneme vidět..

» K čemu jsou krásné věci, nemůžeme-li je vidět milovnýma očima? Co dělat s krásou, ba i s radostí, neokoušíme-li je v srdci druhého? (R. Rolland)

» Láska je jako příklad z matematiky. Počítáš a u výsledků zjistíš, že jsi někde udělal chybu. Chceš se vrátit, ale nemůžeš - zvoní...

» Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné (Antoine De Saint-Exupéry)

Kam dál